Sokolský maškarní bál 2014
Jojo, škola, jak bývávalo - aneb "maškarní U Toflů"
Vladimír Kutlvašr - 20.2.2014
Sobota 15.2.2014 a restaurace U Toflů - sál se zaplnil různými maskami, ale nejvíc bylo školaček a školníků. To se restaurace proměnila ve školu z dřívějších dob. Ale bylo zde k nalezení i hromada různých dalších postav, mumií, smrtek...
Sokolové z Bystrého a fůra dalších pomocníků proměnila sál ve školní třídu a Peklo ve sborovnu. Byl jsem u toho, a tak se mohu s vámi o své dojmy podělit.
Když jsem se v pátek ptal, jak je připraven sál, dostal jsem odpověď - jako ve škole. Moc jsem z toho moudrý nebyl, a tak jsem se tam vydal v sobotu večer s velkým očekáváním. V brašně byl uložen fotoaparát, sada objektivů a nezbytný blesk. Ještě jsem zkontroloval stav akumulátorů - na jedné z minulých akcí mne baterie totiž "vyšplouchly" - a vyrážím.
U výčepu však narážím na první masky, skoro jsem se lekl - jakási osoba s ošklivě otevřenou ranou na tváři a zakrvácenou hlavou. Ale dávala si pivo a v klidu klábosila s nějakým mafiánem... vlastně proč ne, jsem přece na maškarním.
Kolem prošla pěkná školačka s culíky a brašnou na zádech, potkal jsem i fešnou pionýrku se správně, ale trochu ledabyle uvázaným červeným šátkem. Prošel jsem sálem a zamířil do Pekla. Kdepak Peklo, to byla "sborovna"! Na zdi visí výukové plakáty (správné časování, či co), na starých kamnech skutečné kuličkové počítadlo (jé, to si pamatuji), bar byl částečně přeměněn na kousek školní knihovny - i ten slabikář byl k nalezení.
A na zdi? Hele, toho pána v brýlích znám! Dlouhá léta jsem se na něj díval ze školních lavic. K dispozici jsou i dřevěná kružítka a pravítka. Začetl jsem se do "Školního řádu" a slíbil jsem si, že v souladu s řádem opravdu nebudu žvýkačky vyhazovat jinam, než pěkně do koše.
U stolů s tombolou jsem si zopakoval pravidla pro tvorbu slov s předložkou s/se a z/ze - no to jsou věci.
DJ Tomáš Magdoň - to je ten pán se žlutými (zřejmě svářecími) brýlemi - se prohrabuje ve svých kufrech, které má napěchované CDčky a první už vkládá do svých strojů. Rázná hudba vylákala masky na taneční plochu, a tak si je mohu pěkně prohlédnout. Jedna lepší než druhá- perfektní smrtka, dokonce i mnich, či co, kat s pořádnou sekerou, ale i sada dvou muchomůrek. No, co budu popisovat, lépe je, podívat se na fotky z akce.
Po sále se pohybuje obrýlený řidič osobního auta a zdá se, jakoby z toho auta zapomněl vystoupit a vzal si jej s sebou. Naprosto úžasné mimino s obrovskou hlavou a v postýlce - jenže neoholené a s cigaretou ve své ručičce. Milé berušky pobíhají, zřejmě se začíná. Řidič a miminko se ujímají mikrofonu a prohlašují akci za zahájenou.
Nevím, kam dřív zamířit svůj objektiv, to zas bude fotek. Jeden velký stůl je obsazen školníky a školačkami, ale také učiteli, tělocvikáři a chemikáři, ti dokonce si s sebou vzali i nějaké ampule s různobarevnou chemickou látkou, jen doufám, že nebudou provádět nějako chemické pokusy.
Jako první společná akce bylo vzájemné představení masek - to byla skutečně velká přehlídka. Nápady na dotvoření správného dojmu byly skutečně výtečné a vtipné. Všichni se bavili a jakmile byla přehlídka u konce - hrábl DJ do kláves - tedy dal "volume" naplno, zmáčkl tlačítko "play" a všechny masky plynule přešly do natřásání a vlnění se v rytmu hudby. Trochu jsem se však v davu vymykal svým občanským oblečením, a tak jsem se snažil být co nejméně viditelný.
Společenské hrátky v podobě dvou soutěží - taneční a textově-pamatovací přitáhly pozornost všech masek i nemasek. Vyhráli samozřejmě ti nejlepší a zasloužili si vtipné láhve s ještě vtipnějším obsahem 
.
Vrcholem byla samozřejmě soutěž o nejlepší masku - dle mého, nejlepší byly všechny, ale vyhrát mohly jen některé. A tak se také stalo, ceny byly rozdány a já pořád ještě naplňoval datovou kartu svého foťáku. Baterie v blesku dělaly dobrotu, a tak jsem byl spokojen, jen těch záběrů nějak nebezpečně narostlo, no ale, nefoťte tu krásu!
.jpg)
S počtem večerních a nočních hodin se masky postupně odvazovaly - bylo zřejmé, že se všem zábava líbí. Sborovna se střídavě zaplňuje a vyprazdňuje a berušky se musí za barem hodně otáčet. Odcházel jsem kolem půlnoci. To zábava vrcholila a na řadě bylo ještě vylosování tomboly. Své dva zakoupené lístky (které jistě vyhrají) svěřuji do opatrování "cestáře" a jeho "svačinky" (vinné révy) a přeji pěknou zábavu.
Samozřejmě, nic jsem nevyhrál. Avšak v kapse mám dvě datové karty plné těch nejlepších záběrů úžasných masek. A na ty záběry se můžete podívat ve speciální fofogalerii.
Jo, a na webu www.utoflu.cz je zcela jiná sada fotografií, tak se mrkněte.