Silvestr na Bystrém
Nový rok 2013 již začal, jak jsme prožili konec roku 2012?
Statistika na našem WEBu www.janovice-bystre.cz hovoří poměrně jasně:
Oslavy doma, nebo doma u přátel oznámilo 33% respondentů. 26% slavilo mimo domov na společné uzavřené, či otevřené oslavě, 15% slavilo netradičně a zbytek - 27% neslavilo, neboť Silvestr není tím správným důvodem.
Jak skutečně proběhl poslední den roku 2012? To nemohu vědět, zřejmě různě a rozmanitě, ale vím, jak proběhl na dvou místech. Jedním z míst je vrchol Lysé hory a druhým místěm je restaurace U Toflů.
Nejprve Lysá hora.
Původně jsme se chtěli vydat na Lysou horu a oslavit půlnoc v šesti lidech, nakonec však zdravotní důvody takový výlet nedovolily a tak jsem vyrazil spolu s Janou sám. Tedy - upřesním, za prvé, na první kilometr jsme měli průvodce (abychom se neztratili) a za druhé, podobný nápad mělo poměrně hodně dobrodruhů a tak jsme sami rozhodně nebyli.
Vyrazili jsme z parkoviště od chaty Bezruč. Bylo kolem 21. hodiny. Spolu s námi přijíždí další auto, na místě již byly vozy zaparkované a bylo jasné, že za námi přijedou další. Rychle se obléci, zkontrolovat kompletnost připravených nezbytností a jde se. Tma na parkovišti byla téměř úplná, šlo se zpočátku lesem a tak jsem byli rádi, že máme s sebou čelové svítilny. Asi po kilometru stoupání, při vstupu na "modrou", se loučí doprovod, který se vrací zpět. Nyní je to již nen na nás. Ukazuje se, že to zase tak velký problém nebude, na cestě zdaleka nejsme sami a "světlušky - čelovky" problikávají nad námi na cestě a ukazují směr, ale i za námi.
Čím výše, tím méně pevné půdy pod nohama. Zpočátku jen půda a kameny, později první známky sněhu a led. Asi v polovině cesty již nebylo zbytí a nasazujeme mačky. Čas byl výborný - nechali jsme si velkou časovou rezervu a tak si dáváme přestávku na teplý čaj a vařonku, kterou nám na cestu připravila Hanka. Procházíme Pod Kykulkou, obloha je stále jasná - vypadá to na dobrou viditelnost. Jen ten vítr, kdyby se nezvedal. Ale to si nevybereme a ani neovlivníme a tak šlapene dál. V dílce zahlédneme Malchor, to jsme již zhruba ve dvou třetinách cesty a pohled za záda dává tušit, že se blíží poměrně velké množství odvážlivců - alespoň podle počtu čelovek, které jediné byly vidět.
Jsme na rovince pod Malchorem a už se těším, až se zastavíme a rozbalím si své foto-nádobíčko, které zatím spočívalo v batohu na zádech. Cesta je již pouze shěhová, střídavě ledová a tak jsme rádi, že ty mačky vůbec máme. Měsíc svítí jako o život a tak na pláni u rozcestí U Malchoru ani nebylo potřebné si na cestu svítit. Měsíční světlo má své kouzlo, vytváří tvrdé stíny na bílém sněhu, cesty jsou jasně vidět - paráda. Vybaluji stativ, nastavuji fotoaparát a první skupinka pochodujících je již zde. Rychle volím vhodný čas a clonu a bez dechu mačkám spoušť. Vitr se na chvilku uklidnil a milosrdně mi umožnil pořídit pár fotografií. Posilněni vařonkou a čajem pokračujeme. Po pár krocích - pod posledním stoupáním, opět neodolám a znovu vybaluji stativ - to se nedá, takové "panorámata" - jak se praví v jednom známém filmu...
Dále již ani nic nezabaluji a s trochou rizika že ztratím fotoaparát ze stativu, se škrábu do strmého kopce. Kolem je poměrně živo, mladí staří, všichni v dobré náladě, v batožině cinkají láhve a skleničky. Se zvyšováním nadmořské výšky zřejmě klesá teplota a hlavně sílí vítr. To mne mrzí, protože stativ již nechce stát sám a tak jej musím přidržovat rukou.
Na vrchol dorážíme s půlhodinovým předstihem a tak je čas obhlédnout vrchol a vybrat vhodné místo na focení. Na samém vrcholu, u mohyly se nedá ani postát, jak tam fičí. Zde se tedy fotit nemůže, nicméně, alespoň fotka na památku (že jsme zde vůbec byli). Přeci jen jsem to nakonec zkusil a pořídil asi tři záběry, u jednoho záběru mi vítr vyvrátil celý stativ a já ho musel zachraňovat skokem... další dva se ale povedly a jsou v příloze.
Hledáme vhodný úkryt, ten se nakonec našel v závětří chaty Hoské služby. Bylo nás tam asi deset a společně jsme čekali na půlnoc. Ještě několik SMS a pokus o telefonování - to ale z důvodu neustáleho větru v podstatě možné nebylo. A je tu půlnoc, ani jsme to nemuseli hlídat, neboť někdo opodál hlasitě odpočítával zbývající sekundy a hlavně - bylo to vidět všude kolem nás v údolí - prostě se začaly houfně objevovat ohňostroje a záblesky vypálených raket.
Sláva trvala asi dvacet minut, někteří začali vypouštět rakety dříve, někteří si zřejmě nejprve popřáli a pak se vrhli na ohňostroje. Prostě a jednoduše, pod námi se rozpohybovala světelnými efekty celá zem. Vpravo vpředu Frýdlant, před námi Frýdek a v dáli byla tušit svým světlem Ostrava.
Kolem nás bylo slyšet cinkání skleniček, několik nadšenců vypálilo do vzduchu rachejtle, jen ten vítr bral s sebou jak vystřelená světla, tak i vyslovená slova.
Půl hodiny u fotoaparátu a mám pěkně prokřehlé prsty jak u rukou, ale i na nohou. Je nejvyšší čas se pohnout k domovu. Ještě chvíli čekáme, než se uklidní střelba na svahu a vyrážíme. Naše mačky opěr prokazují svou dobrou službu. V poklidu klesáme dolů a je nám líto těch, kterým nebezpečně kloužou nohy.
Cesta domů trvala jen třetinu doby, vyhrazené na tento díl trasy a tak máme možnost se ještě stavit v restauraci U Toflů...
Výšlap na Lysou horu
Silvestr U Toflů
Zde se konalo silvestrovské veselí ve znamení "retra" - pozvánka byla i na našich stránkách. Pár hodin před naší návštěvou, v devatenáct odpoledne, se začaly scházet první hosté. Někteří přesně tak, jak znělo v pozvánce - retro oblečeni. A tak zde byly vidět jak obleky šedestých let, jeden "fešák lázeňský", plavčice, děvčata s puntíčky na šatech...asi polovina hostů přišla náležitě oblečena.
Zábava se vydařila, žaludky byly rozmazlovány dobrou krmí - výborný guláš a zabijačková polévka. K tanci se postupně u svých aparatur rozehřívali DJ Jakub se Zdenou a Tomášem. Pivo teklo proudem a diskuze, střídané tancem a návštěvou u pípy neustávaly.
Masek nakonec bylo kolem pětadvaceti a veselá byla i volba masky nejkrásnější. Vítěz - Bruno Ostružka, obdržel cenu - láhev dobré hruškovice a mohlo se slavit dál. Ke správné zábavě patří i tombola. Ta lákala svými cenami, první cenou byl litinový kotlík a dále dobrý lovecký salám, rychlovarná konvice, sada nářadí ... celá tombola byla, ke spokojenosti všech, náležitě rozebrána a jelo se dál.
To už se pomalu blížila půlnost a byl čas se připravit. Šampaňské bylo nachlazeno na správnou teplotu, sklenice rozebrány. Správná oslava se šampaňským musí být samozřejmě venku na čerstvém vzduchu tak, aby bylo možné vidět i ohňostroj. Čryři, tři, dva jedna ... a půlnoc je zde. Zátky ze šampaňského jsou ve vzduchu a všichni si vzájemně přejí vše nej...
Rok 2012 je za námi a nyní je rok nový - rok 2013.
Přejeme všem hodně zdraví a spokojenosti...
-vl
Retro Silvestr U Toflů
