24 hodin na Lysou Horu
24 hodin na Lysou a zpět - neboli Adidas LH24
Vladimír Kutlvašr - 30.1.2014
Už jste někdo šel na Lysou horu jen tak? A zkusili jste to vícekrát za sebou? A zkusili jste to nonstop celých dvacet čtyři hodin?
Já tedy ne, ale na Bystrém máme borce, kteří to vyzkoušeli, a docela se jim dařilo. Ano, dvacetičtyřhodinový extrémní maraton - mimořádná a také mimořádně náročná akce LH24 proběhla právě tento víkend.
A zde přináším svědectví o odhodlání, předsevzetí a celkovém výkonu naší dvojice Jirky Kutlvašra, Mariána Uhra a jednotlivců Petra Nohla a Jaromíra Géryka.
V roce 2013 jsme dokumentovali stejnou akci, článek si můžete osvěžit zde.
Ale k aktuální soutěži. Jak to tak bývá, s blížícím se termínem startu čtyřiadvacetihodinovky začaly klesat venkovní teploty. A samozřejmě - právě na sobotu byly ohlášeny naprosto třeskuté mrazy. Nakonec se ukázalo, že tentokráte měly předpovědi pravdu a teploty klesly opravdu hluboko pod nulu.
Start soutěže by stanoven na sobotní dopoledne 25.1.2014 na jedenáctou hodinu. No a konec - ten byl o dvacetčtyři hodin později - v neděli 26.1.2014, opět v jedenáct hodin dopoledne. Start i cíl okruhu je na rekreačním středisku SEPETNÁ.
Na mapě je znázorněna jak trasa okruhu, tak i jeho délka. Ta činila 11,4 km a očekávalo se, že nejlepší soutěžící okruh zdolají i více než desetkrát - to by však znamenalo ujít ve 24 hodinách více než 114 km s celkovým převýšením více než 7,5 km!
Ale zpět k našim borcům - Jirka a Marián
Do soutěže se přihlásili s dostatečným předstihem a opět, jako v roce předchozím, pod názvem "To je fuk". Zařazeni jsou do kategorie dvojice-muži-21 až 30 let. Celkem si v této kategorii zasoutěží 31 týmů.
Když jsem se ptal před startem na osobní cíl, Jirka sebevědomě trval na pěti zdolaných kolech, oba se pak shodli na tom, že jejich největším cílem je vydržet až do konce. Mou nabídku, že je mohu kdykoliv v průběhu noci vysvobodit a že pro ně přijedu, hrdě odmítli a objednali si odvoz až na závěr celé soutěže.
Na start jeli "mladí" sami (abych byl přesný, doprovázela je dívčí posila a vzpruha - jak jinak). Ubytování bylo zajištěno ve středisku "Sluníčko" cca půl kilometru od startu. Kdo se kolem podobné akce ještě neobjevil, asi neví, jak je zajištěno ubytování. Pořadatelé počítají s tím, že je vždy na trati jeden závodník (jedná se o štafetu), a tak odpočívá jen jeden. Tým má tedy vyhrazeno místo na podlaze o rozměru cca 2x1m. Zde si může "ustlat"a natáhnout se na tu chvilku, než se druhý z týmu vrátí a bude předávat štafetový kolík - čip. A jak to v takovém prostoru po nějaké době vypadá, respektive, jaký vzduch zde je, to si může představit asi jen ten, co soutěží, nebo byl v mládí na vojně :-)
Nevím, jak start probíhal, ale dovedu si představit, že to byl start s velkým "S" a to s rozběhem. Hromada namotivovaných mladých i starších vyráží a ukrajuje během první metry z dlouhého okruhu. Nechápu, proč utíkají, vždyť na to mají 24 hodin, ale - soutěž je soutěž. Navíc se asi vzájemně soutěžící nechají strhnout k velkému výkonu hned zpočátku.
PS: dodatek, Jirka připravil krátký záznam ze startu - najdete jej dole, pod článkem.
Jako první na trať vyráží Marián a Jirka se vrací zpět na Sluníčko, aby se připravil na svůj výstup. Cesta nahoru trvá běžně cca 1,5 hodiny, cesta zpět je rychlejší - asi 45 minut.
Do výstroje každého závodníka patří poměrně hodně věcí, vyjma teplého kvalitního oblečení zejména nesmeky, mobilní telefon, alufólie, čelovka, náplast, obinadlo, analgetika, druhá čelovka, pytlík na odpadky. A samozřejmě - nápoj. Ten má zajímavý problém - při nízkých teplotách je otázka, jak udržet nápoj v tekutém stavu.
Náš tým tedy vystartoval, má velké ambice, teď hlavně, aby vydržel.
Osobně jsem se s Hankou jel na start podívat kolem jedenácté hodiny večerní, tedy po cca deseti hodinách závodu. Teplota klesla venku na -13°C, na Lysé hoře však bylo -19°C a pocitově, protože silně foukalo, udávali meteorologové až -60°C. Vyrážel jsem tedy s velkými obavami o soutěžící. Auto jsme nechali dole a na Sepetnou pěkně vyšlapali po svých. Nahoře jsem vytáhl svůj fotoaparát a za chvíli mi k němu přimrzly prsty. Ty jsem už necítil, a tak jsem nádobí zase rychle schovával. Foto nebylo ani moc potřeba, protože jsme si to špatně vypočítali a střídání týmu jsme o tři minuty nestihli.Samozřejmě na nás nikdo nečekal - Marián vyrazil směr Lysá a my mohli akorát zkontrolovat stav Jirky, který se právě vrátil a ubezpečit se, že je vše v pořádku a zdraví jim zatím slouží.
Přibíhající soutěžící byli ojínění od mrazu, až mi jich bylo líto. V sobotu bylo skutečně na Lysé hoře extrémně špatné počasí. Pořadatelé dokonce zvažovali možnost ukončení závodu. Byly hlášeny omrzliny a zasahovala i horská služba.
A pěkně pěšky dolů k autu. V půlce kopce u nás zastavuje oktávka - a on to Vlastimil se ženou. Jeli stejně jako my, podpořit své želízko v ohni - Petra.
Petr Nohel - alias "Pedros"
Soutěžil v kategorii jednotlivci ve věku 21-30 let. Ve své kategorii měl 123 soutěžících.
Představte si to - když jde tým, na trati se vzájemně střídá, jeden jde, druhý odpočívá. Ale jednotlivec? Ten může jen jít, nebo odpočívat. Když odpočívá, utíká mu čas. Petr má velký cíl - ujít toho co nejvíce. Loni dokázal dokončit pět kol, dokáže to i letos?
Měl jsem ale smůlu, na startu jsem nebyl a během mé návštěvy jsem jej nezachytil. A tak jen zprostředkovaně. Petr bojuje jen sám se sebou, nízkou teplotou a výškou. O to víc "klobouk dolů". O půlnoci měl za sebou již čtvrté kolo! Bylo zřejmé, že svůj výkon může minimálně zopakovat...
A zprávy o jeho stavu byly stále pozitivní a to bylo dobře.
Jaromír Géryk - alias "Tuček-Šlajs-stejné chyby, stejné známky"
Tichá voda břehy bere - Jaromír "není moc vidět", ale výkony na podobných soutěžích svědčí o bezvadné přípravě. V soutěži spadá do kategorie muži-jednotlivci 41-50 let. V kategorii má cca 90 startujících. Ve skutečnosti jich bylo více, ale nakonec se počet ustálil na 88.
Pokoušel jsem se jej najít, ale bylo to marné, stejně jako u Pedrose. Přibíhající jsou všichni stejně ojínění, zabalení do šátků a kukel a hned po příchodu mizí ve tmě, jak spěchají na vystřídání, nebo na další kolo.
Zkontroloval jsem si na internetu jeho aktuální výkon. Kolem půlnoci, kdy jsme byli na Sepetné, byl právě na vrcholu Lysé hory a měl za sebou šest a půl kola. To je výkon!
A jak to dopadlo
Na rozdíl od všech závodníků, kteří bojovali někde ve tmě, já doma mohl zkontrolovat stav počasí - na Lysé hoře pořád hluboko pod nulou a pořadatelé neustále varovali, aby nikdo nepodceňoval řádné oblečení.
S obavou jsem usínal s telefonem u postele - co kdyby přeci jen chlapi potřebovali odvést.
Ráno jsem vystartoval z postele a rychle kontroloval mobil, byla tam zpráva od Jirky - "vše je OK, přijeď na konec závodu". Oddychl jsem si a zapínám notebook - oficiální stránky závodu stránky ukazují průchod jednoho z naší dvojice bránou na Lysé hoře - někdo z týmu se vrací zpět. Venku svítí slunce - počasí se umoudřilo.
Vozidlem jedu na Sepetnou - je to kousek, a u penzionu "Sluníčko" se ozývá Marián. Čeká na Jirku, kterému to nedalo a vyrazil na poslední kolo na východ slunce. To se mu povedlo, východ byl perfektní, alespoň podle jeho fotografií, které jsem později viděl. Sepetnou zalily první sluneční paprsky a postupně se začalo objevovat stále více lidí. Konec se rychle blížil, cílové hodiny odměřovaly poslední minuty dvacátéčtvrté hodiny závodu.
Objevily se televizní týmy, foťáky cvakaly, vítězové probíhají cílem. A opravdu probíhají...... kde ti lidé tu sílu berou.??..
S foťákem čekám na Jirku, abych jej zvěčnil, jak prochází cílem, ale pořád nic. V dáli se objevuje další běžící blázen a já čekám.... Jirka mi poklepe na rameno, na co že to čekám. Ten běžící šílenec byl Jirka a já ho při focení vynechal... hnal jsem jej znovu na trať, aby "běžel jako", ale poslal mne ... víte kam.
Tak jsem se musel spokojit se záběry až za cílem. Trochu trapas, ale co se dá dělat. Jirka vypadal v pořádku, a tak jsme se vydali na Sluníčko balit.
Vlastimila jsem potkal na Sepetné, čekal na Petra, až se nasnídá po vyčerpávajícím závodu a měl dobrou zprávu, Petr je v pořádku, svůj výkon loňska nejen zopakoval, ale i překonal.
Výsledky
"To je fuk" - celkem 8 celých kol, 19. místo z 31 týmů.,
"Pedros" - celkem 6 celých kol, 57. místo ze 124 soutěžících,
"Tuček-Šlais-stejné chyby, stejné známky" - celkem 10 celých kol, a úžasné druhé místo z 89 soutěžících!
.png)
K výkonům nelze než gratulovat. Prostě, máme mezi sebou borce, kteří chtějí dokázat a také dokážou.
Jen jsem si vzpomněl na svůj slib z minulého ročníku - že mimo soutěž, s Janou, obejdeme alespoň jednou celé kolo. No, nějak to nevyšlo - tak příště - slibuji.
www.lh24.cz - oficiální stránky závodu
A video ze startu letošního ročníku
autor: Jiří Kutlvašr
Najdete Mariána? Mihne se v záběru se startovním číslem 0606
(nápověda: 1:14)