KopAtanec vol.4
KopAtanec vol.4 - článek KopAtanec vol.4 - foto
Ahoj prázdniny 2014 - článek Ahoj prázdniny 2014 - foto
KopAtanec vol.4
Vladimír Kutlvašr - 29.8.2014
Jak z názvu článku vyplývá, nemůže se jednat o nic jiného, než o Kop - tedy kopanou A Tanec - tedy hudbu, muziku, tančení atd. Tedy, ne že bych chtěl místním napovídat, to bych si nedovolil, všichni vědí o co jde, ale internet je rozlehlejší, než Bystré, Janovice a obce okolo...a ne všichni jsou místní. No a to vol.4 nemůže znamenat nic jiného, než... vlastně ani nevím, ale překládám si to jako čtvrté pokračování...
Tak, už jsme všichni poučeni a jdeme se na akci podívat. Když se něco děje na Bystrém, většinou se odehrává na Bystřance - tedy na ploše před SOKOLí boudou, budovou, jak kdo chce. Prostě naproti místní "hasičce".
Tentokrát se organizátoři dvou akcí zcela vzorově dlouho předem dohodli, že budou organizovat své velké akce najednou, v jednom místě a v jednom dni. Ano, v sobotu 23.8.2014 se dopoledne konal výkop fotbalového turnaj a zároveň - odpoledne, jiní organizátoři připravili velké sportovně soutěžní odpoledne pro malé i větší děti z okolí. A že to jde se takto dohodnout jsme se mohli snadno tuto sobotu přesvědčit. Jediný nešťastným jsem nakonec byl já, jak mám pojmout popis obou akcí, jako jednu společnou, nebo dvě samostatné? A tak jsem se pokusil postihnout akce společně a zároveň odděleně. A jestli se mi to povedlo? Nevím, posuďte sami.
Takže KopAtanec vol.4.
Přihlášky na akci bylo nutné podat dlouho před samotným soubojem. Zkušenosti z předchozích akcí ukazovaly, že je nutné zavést hned zpočátku řádnou evidenci. A tak na akci byly na internetu vystaveny i speciální internetí stránky pro tento účel. Na místo samé se nakonec dostavili borci, kteří utvořili šest sportovních mužstev a mohlo se začít. Vzhledem k odpoledmí akci byly nastaveny poměrně striktní časové mantinely - musí se končit v půl čtvrté odpoledne. Začínalo se tedy poměrně brzy, již v půl deváté se zahajoval první fotbalový zápas.
To jsem ještě byl doma a připravoval své "nádobí". Na místo samé jsem dorazil kolem desáté hodiny, to již byly zápasy v plném proudu. S dotazem jsem se obrátil na Péťu, jak si, jako Bystřané, vedeme a obdržel jsem odpověď "je do dobrý". Pod tím si mohu představit cokoliv a tak, "uspokojen" odpovědí, jsem raději zamířil teleobjektiv na hrací plochu. Nakonec jsem objevil i výsledkovou listinu, z které jsem získal základní informace o tom, kdo hraje a jaký je současný stav. Zase jsem z toho moudrý nebyl, neboť se z názvů soupeřících týmů prostě nedalo zjistit, odkud vlastně jsou. No uznejte: "Dobrý dojem", Kopyta", "Bystré" (tady alespoň nějaká orientace je možná, uznávám), "FC Notors", "Japa" a "Partizan Bělehrad".
Soustředil jsem se tedy spíše na individuální výkony jednotlivých hráčů a závěrka fotoaparátu občas vyluzovala své kulometné tatatata. Dokonce jsem od jednoho z úspěšných brankářů obdržel hodnocení: " víš, že ten foťák mne znervózňuje?". Pochopil jsem, že není zas tak dobré stát hned na druhé straně brankové tyče vedle brankáře a snímat jeho případný neúspěch... a tak jsem se raději stáhl do větší vzdálenosti. Vytáhl jsem svůj "dlouhý" objektiv a snažil se dohonit putující míč z větší dálky.
.jpg)
Dopoledne to místy vypadalo i na pěkné počasí. Sluníčko se i ukázalo a snažilo se alespoň trochu zahřát zem.
Šel jsem si prohlédnout stánky - jako vždy, nejvíce mne osobně lákal prostřední, odkud se linula vůně grilovaného masíčka. Tentokráte organizátoři vsadili na plynový gril a myslím, že udělali dobře. Fandících diváků zase až tak moc nebylo a tak roztápění velké udírny nemělo smysl. Plyn byl jasně operativnější. Ale maso bylo vynikající a to jsem ochutnal jen vepřové. V nabídce bylo i bílé kuřecí a to musela být také mňamka.
Pivko, to byla kapitola sama o sobě, byl jsem autem a chtěl jsem být operativně pojízdný a tak jsem si o pivku nechal jen vyprávět. Na čepu byl i jakýsi ovocný speciál 12°, no musel jsem nechat zajít chuť. V dalším stánku se čepoval Koníček a ten také mohu, opět ale, až později odpoledne.
Ale k fotbalu:
Na trávníku se střídali fotbalisti poměrně svižně. Bylo nutné odehrát velké množství vzájemných zápasů a tak se muselo hrát bez větších přestávek. Zaujal mne jeden z hráčů, který obětavě útočil, nebo bránil (?) ani nevím, prostě hrál se zavázanou rukou. Je pravda, že prsty a dlaň člověk k fotbabu nepotřebuje, ale stejně - ale šlo mu to docela dobře.
Naši (Bystřané společně s Janovickým) si vedli poměrně dobře, dokonce to vypadalo, že zaútočí na bednové místo, nakonec z toho ale nebyla ta žádaná vítězná.
Ke zpestření dopoledne, ale nakonec i odpoledne, patřila novinka na Bystrém - vodní dýmky. Těch bylo nakonec více, napočítal jsem v provozu tři, nebo čtyři. Já nekuřák jsem se nakonec nechal zlákat skupinkou dýmičů a také ochutnal. No - nic moc, kouř a pálení v krku. Ale, proti gustu, žádný dišputát, jak říkávala moje babička. Sledoval jsem jednoho kuřáka, jak si vychutnával dýmku, vypadalo to, že mu to i chutná, tak proč ne...
Blížilo se poledne, někteří diváci zřejmě odešli na oběd a tak fandili jen přespolní a součásti výprav mužstev. Ale to se mělo změnit kolem půl čtvrté, kdy nastane druhá půlka dne - akce, nazvaná AHOJ PRÁZDNINY. Ale to je již jiná kapitola.
Poslední hvizd a je dobojováno. Některé týmy se již loučí a tak na ploše před Bystřankou zůstávají jen místní, bednoví výherci a několik diváků. To ale vůbec nevadí a není překážkou k vyhlášení vítězů. Třetí metu a třetí místo si nakonec obhájli naši Bystřané, kteří hájili barvy pod názvem "Bystré", druhé místo zaslouženě obsadilo družstvo "FC Notors", které si převzalo ceny s velkým halasem, no, a první, to bylo družstvo "Partizan Bělehrad". To sklidilo samozřejmě potlesk největší. Jedinou pižkou na celé akci byl putovní pohár, který nakonec doputoval neznámo kam, a není k nalezení. A tak si vítězné družstvo odvezlo "putovní pohár" jen virtuální. Ale virtuální svět je nyní poměrně běžná záležitost a tak se mi zdálo, že to ani nikomu nakonec nevadí.
Akce se prostě a jednoduše povedla, počasí vydrželo, zásoby ve stáncích také nedošly, vítězové jsou známí, ceny jsou rozdány (tedy kromě té putovní :-)), tak co?
Odoledne je zde, ale ještě je nutné okomentovat akce doprovodné. Mezi tu hlavní patřila soutěž "tref si svou branku", tedy, nevím přesně, jak se to jmenovalo, ale šlo o to, kdo se z pěti pokusů trefí vícekrát do malé branky. Několik pokusů ukázalo, že to až tak jednoduché není. Trochu jsem se vnitřně bránil pokušení si to také vyzkoušet, ale ...odolal jsem. A bylo to dobře, protože nakonec všechny odvážlivce na hlavu porazil nejmenší kopálista, který byl celé dopoledne i odpoledne na místě a na sobě měl navléknutý fotbalistický dres. No, a druhý nebyl o mnoho starší. Prostě, mládí vpřed, starší i nejstarší tentokráte "utřeli nos".
Půl čtvrtá hlásila - začínají AHOJ PRÁZDNINY - přesně na čas....
"Večerní společné radování"
Odpoledne se překulilo do večera, pomalu se začalo stmívat a nikomu se domů moc nechtělo.
Jakub - organizátor KopAtance, má připraveny ještě nějaké další akce.
Běh kolem hřiště a konzumace malého piva na čas. Asi takto by bylo možné popsat vyhlášenou soutěž, která na sebe nalákala dospělé i zbylé malé. Úkol byl jednoduchý. Po startu vyběhnout a oběhnout celé hřiště kolem dokola. V cílové rovince bylo pro každého soutěžícího připraveno malé pivo, které bylo nutné vypít v co nejkratším čase a doběhnou cílovou rovinku. Na soutěž se nechala vyhecovat i jedna odvážná žena. Ukázalo se, že běh není až takovým problémem, ale vypít malé pivo co nejrychleji - to pěkně se soutěžícími zamávalo...
Aby na své přišli i neplnoletí, došlo i později i na ně. Jen to pivo bylo vystřídáno kelímkem kofoly. Výsledek ale byl podobný - vypít jakoukoliv tekutinu na čas je prostě problém.
To se již hodně smráklo a na soutěžící bylo už hůře vidět. Normálně bych vytáhl svůj blesk, kterým bych si pěkně posvítil. Ale protože jsem baterie z něj nezištně zapůjčil k provozu bublinkovacího stroje, který prostě aktuálně nebyl k nalezení, zase jsem blesk zastrčil do brašny a prodloužil expoziční dobu.
Na ploše byl postaven i "fotbálek" a kolem něj se občas odehrávaly velké boje. I toto bylo připraveno pro spestření návštěvníků.
To bylo již kolem deváté hodiny a protože bez světla se fotit nedá, stavil jsem se u jednotlivých stánků a vydal se k domovu. Asi půl hodiny poté se rozpršelo a já si jen pomyslel - "ještě, že nepršelo během dne". Takto, pro ty odhodlané zůstat, byl připraven velký stan a nebylo kam spěchat. Později jsem se poptával, jakto dopadlo a odovědí mi bylo - vše dopadlo dobře, pod stanem se dalo vydržet ještě hooodně dlouho...
Druhý den jsem se odpoledne stavil na, nyní již rozbahněné, Bystřance, a zjistil, že ti skllní organizátoři stále ještě jsou na místě a právě končí s úklidem a rozvozem zapůjčených věcí. Ještě, že takové obětavé spoluobčany mezi sebou máme - díky.
Obě akce, jak KopAtanec, tak i navazující Ahoj prázdniny se prostě vydařily a zaštiťujícím SDH Bystré a SOKOL za všechny děkuji.