Indiánské léto 2014
Indiánské léto na Bystrém
Lucie Nohlová - 30. 7 .2014
Letos se mladí dobrovolníci z Bystrého a okolí opět rozhodli zorganizovat pro děti letní nocování, tentokrát v indiánském stylu. Vedoucí sestava ve složení Lukáš Plánička, Hana Kutlvašrová, Lucie Ohnheiserová, Alena Rečková, Jiří Pospíšil a Lucie Nohlová se starala o bezmála 20 dětí nejen z naší obce, ale i okolních měst či vesnic.
Celý táborový projekt proběhl na Bystrém a v blízkém okolá v čese prázdnin, od 16.7.2014 a trval čtyři dny.
V chatě Bystřance jsme strávili čtyři horké letní dny plné her, pohybu a zábavy. Spali jsme v nefalšovaném indiánském týpí, trénovali lukostřelbu a naučili se zacházet s indiánskou zbraní zvanou tomahavk. To vše díky lidem, kteří mají v této oblasti bohaté zkušenosti - děkujeme Petrovi Polákovi a Ivaně Dvořákové (a jejim přátelům) za pomoc, cenný čas i užitečné rady.
První den jsme si s dětmi vyrobili indiánské čelenky, na které jsme za splnění různých úkolů sbírali barevná indiánská pera. Co bychom to byli za indiány, kdybychom neměli každý svou indiánskou přezdívku! Tentokrát nám ji však určila náhoda. Ze dvou hromádek slov jsme si vylosovali vždy jedno podstatné jméno a přívlastek k tomu. A tak se stalo, že vznikla jména jako: Šťastné pírko, Skákající mrak, Žluté klíště nebo Splašená blecha.
Při setmění nastal rozruch. Na protilehlé louce se objevil neznámý muž na koni a blížil se velkou rychlostí k našemu táboru. Kdo to může být? Nakonec jej děcka poznala - byl to "indián". Náčelníka cizího kmene jsme mile přivítali, pohostili a pozvali do našeho týpí, kde jsme rozdělali oheň. Vyprávěl nám něco o historii indiánů, o lovení a také nám prozradil, jak se indiáni mezi sebou zdraví. Všichni jsme se dozvěděli plno nových informací.
Další den jsme v úmorném horku vyrazili do Frýdlantu nad Ostravicí. Odtud jsme po modré turistické značce stoupali na kopec Ondřejník a přitom se opravdu skvěle bavili. Cestu nám zpříjemňovala hra, ve které mládež na papír sbírala kreslená prasátka. Podmínkou ovšem bylo, že je nesmí nakreslit nikdo z nás, nýbrž cizí lidé. Děti se kontaktu nebály, místní turisté byli milí a většina z nich ochotně vyhověla požadavkům našich dětí. Některé výtvory stály za to!
Sluníčko po celý den pálilo jako divé. Pokrývka hlavy a pitný režim byl opravdovou nutností. Po návratu do chaty Bystřanky zbyl čas jen na odpočinek, hry a večerní posezení u tónů kytary.
.jpg)
.jpg)
Náš pobyt se v pátek ráno přesunul do své druhé poloviny. Po rozcvičce a dobré snídani jsme se pustili do další hry, ve které měly děti za úkol sníst tabulku čokolády. Sladkého si ovšem mohly kousnout až potom, co hodily na hrací kostce šestku. A když ji hodil někdo jiný? Dotyčný musel k čokoládě pustít dalšího strávníka. Hru jsme navíc „okořenili“ příborem a legračním převlekem k tomu! O zábavu bylo postaráno. Na parné odpoledne jsme měli ideální program - nic neochladí po náročném běhání a honění se tak, jako studená voda. Nezbývá než vybavit se vodními balónky a vzhůru do bitvy!
A máme tu další návštěvu. Student policejní školy Tomáš nám se svým „asistentem“ Filipem předvedl prvky sebeobrany (občas došlo i na doslovně „krkolomné“ kousky), které si s jejich pomocí pak vyzkoušela většina dětí. Klobouk dolů, kluci a díky.
Nás poslední společný večer jsme si užili v maskách a v rytmu hudby a tance. Vyhlásili jsme hru „Indiáni hledají talent“. Někteří dobrovolníci si na tento večer připravili své vlastní vystoupení, u kterých nám (porotě i divákům) ve většině případů klesla brada na zem. Večerku jsme krapet přetáhli, ale spalo se nám krásně.
A je tu sobota. Náš poslední den. Do auta jsme naložili hrnec výborného guláše a vyrazili do Říčky na ranč Krahujců. V přírodě jsme strávili celé dopoledne. Stříleli jsme z luku, ze vzduchovky, někteří se dokonce projeli na koni. Nebylo divu, že největší úspěch měla houpačka, se kterou statní muži rozhoupali děti až do koruny vysokých stromů. Občas nám, vedoucím, šel mráz po zádech, ale naštěstí jsme žádné větší ztráty nezaznamanali.
Večer se u Bystřanky nahromadily osobní automobily s rodiči, kteří pomalu odváželi své ratolesti domů. Ovšem až po tom, co si opekli párek a zazpívali si u ohně pár táborových písní.
Zázemí nám poskytla Tělovýchovná jednota Sokol Janovice – Bystré, o každodenní výborný teplý oběd a večeři se postarali zaměstnanci restaurace U Toflů. Finanční částkou přispělo i Sdružení občanů Bystrého. Děkujeme! Velmi nás také těší rostoucí zájem ze strany rodičů. Děkujeme za jejich důvěru a těšíme se na děti i příští rok.
Na viděnou!