Bystřanský Pařez
18.6.2013
Máme tu zase vydařenou akci - tentokrát Bystřanský pařez, který se konal již minulý rok a udál se v sobotu 15.6.2013. O co vlastně kráčí? Jde o olympiádu v podání místních občanů. A když olympiáda, tak se vším všudy. Ale to už předbíhám.
Vraťme se tedy na začátek. Akce se uskutečnila v sobotu tj. 15. června. Úderem 16 hod proběhl první ceremoniál - děti s pochodní a s bystřanskou vlajkou oběhly celý areál, zapálily olympijský oheň a vlajka byla slavnostně vytažena na ráhno.
Organizátorem Davidem Fiodorem byli ustanoveni kapitáni jednotlivých družstev, kteří si pak vybírali z přítomných své členy týmů. Nakonec byly týmy, ve složení dospělí - děti postaveny a připraveny k akci. A které že týmy se mezi sebou utkaly? Jednalo se o tým Hasičů, Sokolů, Tofl, Říčka a Kolonie. Pro členy týmů, bylo připraveno sedm dispcilín. Za každou disciplinu mohlo družstvo vybojovat jeden až pět bodů.
Jako první disciplína byla připravena hra s víčky z PET láhví - vršky. Úkol byl jasný, přenést jakýmkoliv způsobem vršky z bodu A do bodu B a přitom přeskočit "potok" a pak umístit vršek vedle vršku do čtverce velikosti snad metr x metr. Hodnotil se čas. Nejenže zde hrál roli čas, ale i strategii, kterou si tým zvolil. Někteří zvolili taktitku všichni běží pro vršky a až jich bylo dost, začali skládat, zatímco někteří v týmu zůstali u čtverce a skládali vršky vedle sebe. Jiní - hlavně chlapi, vzali do náruče dítě a tím tak přenesli více vršků najednou 
. V této disciplíně vyhrálo družstvo Tofl.
Jako druhá disciplína se představila "roura" - každý z členů dostal plastovou trubku a pomocí ní a v ní musel dopravit vršek do cíle. Jednoduché to nebylo, protože vršek nesměl spadnout a musel projít postupně všemi rourami jednotlivých členů. Takže členové museli vytvořit jednu delší rouru a postupně pomocí nahýbání dopravit k dalšímu soutěžícímu. Nebylo samozřejmě možné se vršku dotknout rukou. Tady byla důležitá i přesnost a zkoordinování všech členů, zvlášť těch mladších. Nejrychlejší bylo družstvo Hasičů.
Třetí disciplína byl skok do dálky, pěkně snožmo a z místa. Každý měl tři pokusy a počítal se vždy ten nejlepší výsledek u každého člena. Mezi rekordmany, jež skočili nejdál byli tito dva: Jiří Winkler se svými 2,54m a Marián Uher s 2,50m. To je tedy dálka... Než všechna družstva odskákala, mohla se mezitím posilnit například párkem v rohlíku - tak, jako jsem to udělala i já. Děti zase nejčastějsi chodily pro různé sladkosti. Nechyběl ani stánek s kofolou či pivem, o něž byl opravdu zájem, protože bylo opravdu parné odpoledne. Když se ale vrátíme zpátky k disciplíně, tak věřím, že to bylo náročné vše sečíst. Ale za tuto disciplínu dostalo družstvo Sokolů nejvíce bodů.
A máme tady další soutěž. Už nesoutěžili všichni z týmů, ale jen ti největší hladovci. Cílem bylo prokousat se výborným frgálem k pětikoruně. Vítězem se mohli stát jen dva. Byli dva frgále, v každém frgále jedna pětikoruna. Myslím si, že největší strach měly ženy, které držely talíř z frgálem. Vítězem se stal tým Sokolů a tým Říčka.
A máme tu poslední tři disciplíny. Vlastně dvě, protože následující soutěž se nemohla započítat. Připravená osmisměrka byla dobře vymyšlená i nachystaná, ale bohužel při kopírování se vytratily dva obrázky. Členové týmů si pak marně lámali hlavu nad tajenkou, když jim tam nadbývala písmenka :-) No nic, tak jsme si potrápili hlavu a jdmeme na další soutěž a to na štafenu. Ve štafetě mohli běžet jen tři z každého týmů. Zde se projevilo, jak moc chce kdo vyhrát :-) Někdo poslal děti a někdo dospělé, ale co už... Štafetu každý dobře zná, s kolíkem se musí oběhnout určitá trasa, kolík předat a běží další. Všichni běhali, co jim nohy dovolily. Pro největší počet bodů si doběhlo družstvo Kolonie.
Poslední soutěž bylo připraveno skákání v pytlích. Soutěžil každý, bez rozdílu věku. Tentokrát Říčka si odskákala pro největší počet bodů. A máme tu závěr a čekání na vyhodnocení. Každá je netrpělivý.
Zatímco se soutěžilo, připravovala se vaječina, která byla také nedílnou součástí této akce. Každý si měl přinést tolik vajec, chleba a špeku co snědl. Vše se pak dalo nahromadu a na dvakrát se udělala vaječina. Spotřebovalo se 260 vajec, to je síla:-) Musím ale uznat, že vaječina byla výborná.
A aby toho nebylo málo, kácela se i májka 
.jpg)
A kdo si chtěl vyzkoušet zručnost v soutěži "zatloukání hřebíků" - mohl vzít tesařské kladívo do ruky a vyzvat k souboji. Jen jeden problém se nakonec vyskytl - došly hřebíky a špalek pěkně ztěžkl.
A jak to nakonec dopadlo s bystřanskou olympiádou? Kdo vyhrál?
1. místo - tým Sokolů
2. místo - tým Říčka
3. místo - tým Hasičů
4. místo - tým Tofl
5. místo - tým Kolonie
Všem samozřejmě blahopřeji.
No, a tak se nám to sportovní odpoledne pěkně vydařilo. Sluníčko si vzpomnělo, jak má v červnu vlastně svítit a zahřívat a činilo se na jedničku. Soutěžící si vyzkoušeli obratnost a vytvalost, ostatní si zafandili, nebo alespoň poseděli u dobrého piva, či vychlazené kofoly. Speciální vlajka byla slavnostně stažena a pak jen společné foto a sportovní den byl ukončen.
On to konec ještě samozřejmě ještě nebyl - jak bývá na Bystrém zvykem. Druhá várka vaječiny byla stejně výborná, jako ta první, pivo zdaleka nedošlo a tak, kdo měl zájem, mohl zůstat.
Nicméně, nyní je ta pravá chvíle poděkovat organizátorům, zejména Davidovi Fiodorovi za přípravu a moderování celé akce. Akce byla podpořena samozřejmě našimi sokoly a hasiči - jak jinak. Děkujeme také místním sponzorům - vodoinstalatértsví David Fiodor, cyklo Molitor, restaurace U Toflů - Pavlína Winklerová a pan Mácha se svými koňmi.
Takže - nespokojen ten den snad byl jen můj otec, který při focení neustále bojoval s hlubokými stíny při přímém slunečním svitu. Ale myslím, že se mu i ty fotky nakonec vydařily - ne?
No, a pokud máte zájem si prohlédnou více fotogafií - stačí se mrknout do přiložené fotogalerie.
-hk