Janovice - Bystré

Tak - a Velikonoční svátky jsou zde...

Co to vlastně znamená? Je dobré se někdy ohlédnout do minulosti a objevit souvislosti. Takže, jak vlastně Velikonoce pojmout?

Letošní Velikonoce na Bystrém jsou svým způsobem velmi zvláštní, jak by pravil klasik "tento způsob jara se zdá být poněkud...rozmarný"...

Nejprve z historie Velikonoc

Velikonoce jsou nejvýznačnější křesťanský svátek, který je oslavou zmrtvýchvstání  Ježíše Krista. K tomu podle křesťanské víry došlo třetího dne po jeho ukřižování . Kristovo ukřižování se událo kolem roku 30 či 33 v bízkosti významného žiovského svátku pesach, který je památkou vysvobození Izraelitů Mojžíšem z egyptského otroctví. V západní křesťanské tradici neděle Zmrtvýchvstání připadá na první neděli po prvním jarním úplňku, tedy na měsíc březen či duben. Slovanský název svátku, Velikonoce, se vztahuje na "velkou noc", v níž byl Kristus vzkříšen.

V užším pojetí se Velikonocemi míní pouze slavnost Zmrtvýchvstání neboli Vzkříšení Krista (Boží hod velikonoční), resp. její vigilie (bohoslužba v předvečer náboženského svátku - latinsky vigilia = bdění ) na Bílou sobotu (zmiňovaná "velká noc"), v širším pojetí se jimi myslí Velikonoční třídenní (přičemž období od Zeleného čtvrtka až do sobotní vigilie je vlastně součástí postní doby, tedy ne doby velikonoční, toto pojetí je tedy terminologicky ne zcela správné), v nejširším smyslu pak celá doba velikonoční, tedy 50denní období od neděle Zmrtvýchvstání do letnic (letnice - křesťanský svátek, slavený 50 dní po Velikonocích).

Lidové zvyklosti spojené s Velikonocemi se pochopitelně místně liší. Vzhledem k časové blízkosti křesťanských Velikonoc a jarní rovnodennosti mají tyto tradice pravděpodobně původ v pohanských oslavách příchodu jara.

Velikonoční symboly

Beránek představoval v židovské tradici Izrael jako Boží stádo,  které vede Hospodin. Zároveň Židé na Velikonoce pojídali beránka jako připomínku svého vysvobození z Egypta. V křesťanství je beránek jedním ze symbolů Ježíše Krista, neboť obrazně podle křesťanské víry on je beránek, obětovaný za spásu světa.

Kříž je nejdůležitějším z křesťanských symbolů, protože Kristus byl odsouzen k smrti ukřižováním. Tento trest patřil k trestům nejvíce krutým a ponižujícím.

Bohoslužba velikonoční vigilie začíná zapálením velikonočního ohně, který symbolizuje vítězství Ježíše Krista nad temnotou a smrtí. Od tohoto ohně se pak zapaluje velikonoční svíce (paškál). Ta je v mnoha kulturách chápána jeko znamení života.. Tato svíce se potom zapaluje po celou velikonoční dobu až do letnic a při každém křtu, aby se naznačilo, že křest patří k Velikonocům.

Dalším z velikonočních symbolů je vajíčko, symbol nového života, neboť samo zárodek života obsahuje. V mnoha kulturách je vejce symbolem plodnosti, života a vzkříšení. V souvislosti s lidovou tradicí vznikl zvyk tato vejce malovat; důvodem pojídání vajec o Velikonocích byla zřejmě i skutečnost, že vejce se nesměla jíst v postní době.

Kočičky symbolizují palmové ratolesti, kterými vítali obyvatelé Jeruzaléma přicházejícího Krista. Tradičním křesťanským zvykem je jejich svěcení na Květnou neděli a pálení v příštím roce o popeleční středě.

Pro zajímavost: symbol zajíčka má zřejmě původ v pohanských rituálech oslavujících příchod jara, avšak v byzanstké ikonografii představoval zajíc Krista.

Nenáboženské velikonoční tradice

Podobně jako mnoho jiných křesťanských svátků, i Velikonoce se přenesly i mimo církev. Už od jejich vzniku jsou časem oslav a veselí. Dodnes jsou i komerčně důležité, protože se na ně váže mnoho zvyků, k jejichž uskutečnění je třeba vynaložit nějaké úsilí nebo jen tak zajít na nákup. Prodávají se velikonoční pohledy, ozdoby nebo cukroví v podobě velikonočních vajíček, beránků nebo zajíčků.

V Česku je prastarou tradicí hodování a pomlázka. Na Velikonoční pondělí ráno muži a chlapci chodí po domácnostech svých známých a šlehají ženy a dívky ručně vyrobenou pomlázkou z vrbového proutí. Pomlázka je spletena až z dvaceti čtyř proutků a je obvykle od půl do dvou metrů dlouhá a ozdobená pletenou rukojetí a barevnými stužkami. Podle tradice muži při hodování pronášejí koledy. Nejznámější velikonoční koledou je tato krátká říkanka: "Hody, hody doprovody, dejte vejce malovaný, nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý, slepička vám snese jiný…”

Jestli dojde dříve na pomlázku, nebo koledy, záleží na situaci. Ačkoli může být vyšlehání bolestivé, není cílem způsobovat příkoří. Spíše je pomlázka symbolem zájmu mužů o ženy. Nenavštívené dívky se mohou dokonce cítit uražené. Vyšupaná žena dává muži barevné vajíčko jako symbol jejích díků a prominutí. Pověst praví, že dívky mají být na Velikonoce vyšlehány, aby zůstaly celý rok zdravé a uchovaly si plodnost. V některých oblastech ženy mohou pomlázku oplatit odpoledne, kdy vylívají na muže a chlapce kbelíky studené vody. Zvyk se napříč českými zeměmi mírně mění.

Jiný výklad pomlázky – odvozeno od pomlazení, tj. omlazení. Proto muži používají mladé proutí s největším podílem „životní síly“ kterou jakoby předávají vyšlehané osobě. Z téhož důvodu ženy dávají jako odměnu za omlazení vajíčko, prastarý symbol nového života. Jinak v Čechách nejsou tradicí hody ale koleda (hody jsou spíše pomístní název), přičemž koleda probíhala v průběhu roku vícekrát, ne jen v období velikonoc a jejím původním smyslem byla ochrana před špatnými vlivy a posílení těch dobrých. Za toto byli koledníci odměňováni. V průběhu doby se původní smysl vytrácel a vlastně se stala „lepší“ formou žebroty chudší části obyvatelstva.

Výše uvedené informace jsou převzaty z české lokalizace Wikipedie.

A jak o Velikonočních svátcích na Bystrém?

No, letošní rok je v mnohém naprosto vyjímečný. Zima, jakoby si nenechala vysvětlit, že již má být jaro (a článek o příchodu jara na našem WEBu asi nečetla). Týden před Velikonocemi stále ještě dává na vědomí, že tady vládne sníh a nízké teploty. Sluníčko sice již ukazuje svou sílu, ale jen v okamžiku, kdy se prodere přes vodu v oblacích...

Vyvrcholení ale přišlo v deset hodin večer 30.3.2013. Přesně v souladu s předpovědí počasí (přeci jen mají někdy naši rosničkáři pravdu...) začalo sněžit a sněžilo a sněžilo - celý druhý den. Venku přibylo nakonec asi 30cm nového sněhu. To je radosti, místo shánění prutů na pomlázky a jejich pletení bylo nutné se vyzbrojit lopatami a hrably a pěkně ven - udržovat alespoň přístupové cestičky. O jízdě vozidlem není ani řeči a nejvítanějším vozidlem je traktor s pluhem...

Nicméně, pořasí se umouřilo a 1.4. - tedy o Velikonocích již je klid. Sněhová peřina si v klidu leží a těžkne díky poměrně vysoké teplotě. A máme to, tak jsme se těšili na jaro...

Osobně odhaduji, že náhlá změna počasí s sebou přinesla některé změny ve slavení tradičních Velikonocí. Za prvé - kdo si nespospíšil, asi den před svátkem již na pruty, díky sněhu,  nevyrazil. Za druhé, pokud vyrazil a má pruty doma, běhá nyní kolem baráku, vyhazuje sníh a prohlíží vrstvu sněhu na střeše s obavou, kdy a kam spadne. Za třetí, s vozidlem a ze zapadlejších míst, zřejmě nikdo ani nevyjede.

Takže - současné velikonoční pobíhání se "smrsklo" na návštěvu sousedek a děvčat nejbližších. Na velké obíhání celé vesnice není síla. Nicméně, předpokládám, že v domácnostech je již vše připraveno na vítání jara. A to také bude - sice nevíme, kdy, ale musí být.

Přeji všem klidný velikonoční čas, pěkně sledujte krásu přírody za oknem, ohřívejte si ruce na teplém radiátoru a společně doufejme, že ten síh venku je už opravdu, ale opravdu ten poslední...

-vl

Tak zde máme Velikonoce... jestli si někdo myslí, že se jedná o čas pučení a jarních nálad - tak v roce 2013 na Bystrém by se zmýlil - jak to vypadalo týden před Velikonočními svátky a hlavně pak poslední březnový den, kdy nás postihla sněhová kalamita, se můžete přesvědčit sami...

Velikonoce 2013 na Bystrém