Den druhý - hlavní program

Hlavní kulturní program

Vladimír Kutlvašr - 25.9.2014

Vnitřní prostory zámku na nás udělaly skutečně velký dojmem. Velké, prostorné a upravené nádvoří se vzrostlými stromy nabízelo již od pohledu místo pro odpočinek, nebo naopak prostor ke konání velké společenské akce. Zatím bylo nádvoří prázdné, ale to se mělo za chvíli změnit.

Prošli jsme velkým průchodem do zámeckého parku. Zde již ale živo bylo. Po levé i pravé straně byly postaveny prodejní stánky a uprostřed stálo velké, modrou plachtou zastřešené podium. Naproti se nedaly přehlédnout řady laviček, připravených pro příchozí. Pomalu jsme obešli velké prostranství a tu jsme si všimli, že část zastřešených laviček je označena znaky měst a obcí - našli jsme naše "Bystré" a zde se postupně usadili.  

Před pódiem probíhaly poslední zkoušky místních divadelníků. Byli jsme zde zřejmě brzy, náš čas na oběd byl naplánován s velkou rezervou a my přišli přesně na čas. No nevadí, alespon máme možnost si areál prohlédnout a třeba si i odpočinout. Trochu nás zaskočil fakt, že sudy s pivem ještě nebyly naraženy, ale to je jen drobnost :-).

Netrvalo dlouho a začaly se objevovat další Bystřané a Bysteráci. Celá akce, celé Zámecké slavnosti nebyly určeny jen pro nás, byli jsme součástí velké kulturní společenské akce a tak se dal předpokládat velký zájem veřejnosti a tedy i mnoha návštěvníků.

 

Na zastřešeném pódiu se objevil ředitel Domova na zámku a starosta města, aby slavnostně zahájili zámecké slavnosti. Současně zahájili IX.setkání obcí a měst Bystré z ČR a SK. Odměnou byl velký potlesk. Myslím, že v této chvíli jsme byli my Bystřané a Bysteráci  v naprosté většině. to bylo dáno zejména tím, že místní se jen postupně objevovali v zámecké zahradě. A později, večer, to když byla slavnost v plném proudu, to už pravda nebyla.

Předskokanem večerního programu byla skupina mladých hudebníků z místmí umělecké školy, kteří ukázali své umění ve hře moderních, ale i starších melodií. Rytmus střídal rytmus a lavičky se pomalu plnily návštěvníky.

Na chvilku se od naší výpravy oddělili dobrovolníci, kteří pod velením Vlastimila odjeli a přivezli naši pivní zásobu. Nakonec se podařilo od místních vyzískat i plastové pivní kelímky a tak jsme si otevřeli vlastní nápojovnu. Byla ale samozřejmě otevřena všem kolemjdoucím. A tak jsme získali i nové kamarády...

Za chvíli se začaly objevovat mladé a mladší dívky ve stejnokrojích mažoretek. Nástup měly famózní, sehrané tance se rychle střídaly na volné ploše před pódiem. Zaklekl jsem doprostřed, abych dobře viděl a získal ty nejlepší záběry a zároveň nerušil návštěvíky za sebou. Náhle se hned vedle mne sesunula z lavičky starší paní - udělalo se jí nevolno. Chvílemi to i vypadalo nedobře, pořad byl pozastaven, lidé se bavili tišeji a nebo vůbec. Bylo jasné, že nejde jen o malý výpadek vědomí. Rychlá záchranná služba měla trochu problém trefit se do správného vjezdu zámeckého parku, ale nakonec vše dopadlo dobře. Když paní nakládali, už komunikovala.

Těsně po odjezdu sanitky spadla řádná dešťová vlna. Trvala však jen krátce a po odeznění bylo možné pokračovat v představení mažoretek. Na scénu napochodovaly ty nejmladší. Velký potlesk ale sklidily samozřejmě všechny věkové kategorie. Mezi diváky se vydali tři klauni, aby rozdávali radost a nafouknuté balónky - to bylo něco pro nejmenší...

Na řadu však přišlo další vystoupení - šikovná cvičitelka spolu se svým psem ukázala, jak perfektně lze pes ovládat. S úžasem jsem hleděli na naprostou poslušnost psa a s jakou radostí vykonával vydávané pokyny. To byla perfektní ukákza cvičitelského umění. Také se všichni diváci přišli podívat a přitom se pomalu začalo zmenšovat volné prostranství. To, jak chtěi všichni vidět.

Hned poté vystoupila skupina dobrovolníků z Domova na zámku. Měli připraveno krátké vystoupení na téma "Jožin z bažin..." a sklidili douřlivý potlesk a uznání.

Přehlídka jednostopých vozidel znamenala předěl v proudu kultury. Na své si přišli všichni mužové a kluci. Nádherné motorky, skůtry a sajdkáry předváděli jejich majitelé. Hrdě pomalu ukazovali ladné křivky starých strojů a na chvilku zamořili ovzduší vůní benzínu. I já jsem si připomenul, jak jsem, ještě za dob svého středoškolského studia, brázdil silnice na tátově "panelce". To se nedalo nevidět.

Poslední vozítko odjelo a pro uklidnění byla vyhlášena malá přestávka. Po ní pak vystoupila břišní tanečnice.

Mezitím však probíhal paralelně další program. Prostory zámeckého parku jsou velké a tak bylo možné vidět mnoho dalších atrakcí. Rychle jsem je oběhl a tak jsem navštívil: jízdu na koni -řada dětí čekala na svou krátkou chvilku posezení v sedle na hřbetě koně, různé dovednostní soutěže pro nejmenší - kutálení velkoho mícě po vyznačené trase, převěšování barevných kusů látek na čas a podobně. Mezi návštěvníky bylo možné potkat tako dvě lamy - ano, lamy. Zajímavou atrakcí bylo představení maket zbraní, používaných pro hry starších a dospělých. To mne zaujako - makety zbraní byly skutečně velmi povedené a klukům, kteří je ukazovali, svítili oči, když jsem s nimi o jejich zálibě hovořil. Kousek dál si děti mohly vyzkoušet střelbu z těchto zbraní - ano, dokonce jsou zbraně schopny střelby. Tedy jen malými plastovými kuličkami, ale střílejí.

Však také jednou z akcí pro pobavení byla ukázka vysvobození unesené dívky ze spárů nehodných gangsterů. To jsem už nevydržel, požádal jsem o svolení vstupu do potencionálního bojiště, nasadil si (pro bezpečnost) ochranné brýle a čekal na vysvobozující útok. Vše proběhlo velmi rychle, kolem mne proběhla trojice osvoboiditelů, kterým se podařilo uvězněnou dívku bezpečně osvobodit a rychle pomocí vozidla zmizet. Nic mne netrefilo a diváci pochvalně tleskali.

Na hlavní podíu opět zazněly známé melodie a já narazil na dlouhou frontu na langoše. Byla opravdu dlouhá, ale langoše byly OK. V dolní části areálu probíhalo malování obličejů dětí i dospělých. A tak jsem mohli potkávat tygry, kočičky, supermany a co já vím ještě.

V kapse mi dlouho zvoní můj telefon, to se mne Petra snaží upozornit na velkou atrakci, kterou připravili místní hasiči pro děti. V horní části parku nastartovali velký stroj na výrobu pěny z Jaru a vody. To bylo radosti. Dospělí chvilku přemýšeli, jak se mají zachovat, ale jejich dětem bylo vše jasné - hurá doprostřed pěny. A že jich tam bylo! Dorazil jsem ve chvíli, kdy většina dětí si již vyzkoušela ty největší chuchvalce pěny a většinou již měly svlečené svršky (zřejmě zasáhli rodiče...). Výskání a radost s čekáním na další várku pěny. Obešel jsem mnohametrovou pěnovou vlnu a bylo mi jasné, že děti už budou zklamané - došel Jar. Hasiči ještě připravili velkou sprchu s čístou vodou, aby se děti mohly vrátit zpět v původním stavu, mokří, ale plny dojmů.

Za pódiem se začaly objevovat kroje slovenských tanečníků a tanečnic. To se připravoval Folklórny súbor Bystrančan. Všem Bystřanům se vybavilo jejich vystoupení u nás, na Bystrém v roce 2012 a tak se šlo do hlediště. Bysteráci ze Slovenska jednoduše nezklamali. Překrásné dynamické melodie a rychlé tance sklízely mnoho velkých potlesků. Odvážil jsem se vloudit na jeviště a udělal zde několik netradičních pohledů. Tance byly vyvrcholením představení, které bylo přivezeno ze zahranicí - ze Slovenska.

A pokračujeme - před pódium přijíždí policejní vozidlo a objevuje se policista. Za chvilku bylo jasné, nikdo nebude kontrolován, ani zatčen, připravuje se ukázka práce policejního psa při zásahu. Vidíme, jak dokáže cvičený pes hlídat podezřelého, jak nedovolí jeho nečekaný útok na policistu. Dokázal, před četným publikem, vytáhnout z vozidla podezřelého řidiče a pomoci jej bezpečně zajistit. Opět - velký potlestk a u mne zůstal i respekt vůči takovým policejním psům.

Zde udělám malou odbočku - s Janou jsme se vydali na procházku večerním městečkem a tak o dění na slavnosti nemohu podat zprávu. Nicméně - využil jsem změny a udělal po cestě několik fotografií.

A zpět na jeviště. Po našem příchodu se již rozproudila večerní zábava. Na pódiu se objevily nejprve kytary šedesátých let, kam obrovská bicí souprava a za chvíli bylo jasné, přichází avizovaná skupina Brouci Band - The Beatles Reviv.Tak to si "nechám líbit". Zprvu s mírnými rozpaky, později s plným nasazením doprovázel známé písničky chorál snad ze všech hrdel diváků. Pod pódiem to prostě vřelo. Hudebníci se rychle nechali vyprovokovat k většímu nasazení a bylo zřejmé - své fanoušky si právě našli... Perfektní, famózní. Proplétal jsem se mezi tančícími, ale nedostatek světla mne za chvíli donutil fotonádobí složit a schovat do brašny.

Několik přídavků na konci představení jsme si ale vynutili.

Čas se nachýlil a tak jsme se začali dohadovat, kdy vlastně pojedeme na ubytovnu. Chvilku nám trvalo, než jsme se dohodli, opět - dva tábory, jedni již toho mají tak akorát, jiní jsou plni energie... Nakonec jsem se vydali ke spánku. Právě včas.

Celý den byl plný zážitků a stál skutečně za to. Perfektní organizace, perfektní počasí, milí lidé, překrásné prostředí. Sraz Bystřanů a Bysteráků sice ještě není u konce, ještě nás čeká nedělní dopoledne, ale už nyní lze říci - sraz je perfektní a zaslouží si náš dík.